Požadavky na lidský výkon se neustále zvyšují, čímž roste i počet lidí trpících syndromem vyhoření. Ve světě ovlivňuje miliony, v České republice tisíce lidí, ale pravdou je, že mnoho případů studie vůbec nezachytí. Jeho příznaky jsou totiž často bagatelizovány nebo zaměňovány za jiné diagnózy. Zeptali jsme se proto mentální koučky a psycholožky, jak se syndrom vyhoření projevuje, co dělat, když nás postihne, ale také zda může ke jeho překonání přispět změna vybavení kanceláře.
Příznaky syndromu vyhoření – jaké signály tělo vysílá?
Syndrom vyhoření je výsledkem dlouhodobého procesu a je definován jako stav, ve kterém jsou lidé emocionálně vyčerpaní, ztrácejí nadšení a motivaci. Spojuje se zejména s prací, ale také s nepřetržitou péčí o rodinu a blízké. Projevuje se různými způsoby – od psychických a emocionálních potíží přes fyzické projevy až po změny v chování. Uvědomit si, že se s námi něco děje, je často náročné.
„U nás lidí je obecně problém, že jsme si ‚odvykli‘ naslouchat svému tělu. Přitom s námi neustále komunikuje. Kdybychom byli schopni tyto signály zachytit, mnoho příběhů by nemuselo končit úplným vyhořením,“ začíná své vyprávění o této problematice mentální koučka a psycholožka Silvia Halada.
Pokud přemýšlíte, jak včas rozpoznat syndrom vyhoření, podle Silvie patří mezi příznaky zejména „vyčerpání a únava, která nezmizí ani po odpočinku. Následuje klesající výkonnost a motivace, ale také pocity apatie nebo úzkosti. První projevy syndromu vyhoření mohou být doprovázeny také bolestmi hlavy, zažívacími potížemi, nespavostí atd.“
Právě rozmanitost příznaků a individualita každého jedince mohou ztížit diagnostiku a následnou léčbu problému. Syndrom vyhoření má řadu symptomů společných například s úzkostí a depresí. Jak jej tedy odlišit od jiných onemocnění?
„Úzkost nebo deprese mohou být součástí vyhoření nebo se s ním prolínat. Právě proto doporučuji navštívit odborníka, který dokáže přesně stanovit diagnózu. Stejně jako se zažívacími potížemi jdeme ke gastroenterologovi, je zcela přirozené vyhledat klinického psychologa nebo psychiatra s psychickými potížemi,“ doporučuje Silvia Halada.
„U nás lidí je obecně problém, že jsme si ‚odvykli‘ naslouchat svému tělu. Přitom s námi neustále komunikuje. Kdybychom byli schopni tyto signály zachytit, mnoho příběhů by nemuselo končit úplným vyhořením,“ začíná své vyprávění o této problematice mentální koučka a psycholožka Silvia Halada.
Pokud přemýšlíte, jak včas rozpoznat syndrom vyhoření, podle Silvie patří mezi příznaky zejména „vyčerpání a únava, která nezmizí ani po odpočinku. Následuje klesající výkonnost a motivace, ale také pocity apatie nebo úzkosti. První projevy syndromu vyhoření mohou být doprovázeny také bolestmi hlavy, zažívacími potížemi, nespavostí atd.“
Právě rozmanitost příznaků a individualita každého jedince mohou ztížit diagnostiku a následnou léčbu problému. Syndrom vyhoření má řadu symptomů společných například s úzkostí a depresí. Jak jej tedy odlišit od jiných onemocnění?
„Úzkost nebo deprese mohou být součástí vyhoření nebo se s ním prolínat. Právě proto doporučuji navštívit odborníka, který dokáže přesně stanovit diagnózu. Stejně jako se zažívacími potížemi jdeme ke gastroenterologovi, je zcela přirozené vyhledat klinického psychologa nebo psychiatra s psychickými potížemi,“ doporučuje Silvia Halada.
Věděli jste, že?
V sousedním Slovensku byl v letech 2020–2024 realizován dosud největší výzkum věnovaný syndromu vyhoření. Přinesl zjištění, že až 76 % dotázaných trpí závažnými příznaky vyhoření v osobním životě, jako je neustálý pocit únavy nebo fyzické a emocionální vyčerpání, přičemž nejvíce postiženi jsou lidé v produktivním věku.
Jak překonat syndrom vyhoření?
Správná diagnóza je základem pro nastavení vhodné léčby. Mnoho lidí se v tomto bodě ptá, jak se syndromem vyhoření bojovat. K tomu má mentální koučka Silvia Halada důležitou radu.
„V první řadě nedoporučuji s vyhořením bojovat. Slovo ‚bojovat‘ vytváří další tlak a naznačuje, že je proti někomu nebo něčemu. Přitom vyhoření není nepřítel, ale signál našeho těla a nervového systému, že jsme dlouhodobě ignorovali své limity. Lepší přístup je: jak s tím mohu vědomě pracovat?“
Jednoznačná odpověď, jak překonat syndrom vyhoření, asi neexistuje. Léčba se odvíjí od stavu konkrétního člověka, jeho nastavení, potřeb nebo možností.
„Někteří lidé zažijí stavy, kdy musí být hospitalizováni kvůli zdravotnímu kolapsu, někteří stráví určitou dobu na PN. Když se ale začneme vracet do běžného života, je zásadní pochopit, že spánek je důležitý, strava je důležitá, pohyb je důležitý, je nutné si stanovit hranice a nedovolit ani nadřízeným v práci, aby je překračovali. Je třeba si uvědomit, zda běžíme ‚sprint, nebo maraton‘. V maratonu je třeba šetřit síly, znát své tempo a dýchat,“ zdůrazňuje zkušená koučka.
„V první řadě nedoporučuji s vyhořením bojovat. Slovo ‚bojovat‘ vytváří další tlak a naznačuje, že je proti někomu nebo něčemu. Přitom vyhoření není nepřítel, ale signál našeho těla a nervového systému, že jsme dlouhodobě ignorovali své limity. Lepší přístup je: jak s tím mohu vědomě pracovat?“
Jednoznačná odpověď, jak překonat syndrom vyhoření, asi neexistuje. Léčba se odvíjí od stavu konkrétního člověka, jeho nastavení, potřeb nebo možností.
„Někteří lidé zažijí stavy, kdy musí být hospitalizováni kvůli zdravotnímu kolapsu, někteří stráví určitou dobu na PN. Když se ale začneme vracet do běžného života, je zásadní pochopit, že spánek je důležitý, strava je důležitá, pohyb je důležitý, je nutné si stanovit hranice a nedovolit ani nadřízeným v práci, aby je překračovali. Je třeba si uvědomit, zda běžíme ‚sprint, nebo maraton‘. V maratonu je třeba šetřit síly, znát své tempo a dýchat,“ zdůrazňuje zkušená koučka.
Pracovní prostředí hraje svou roli
Na první pohled to nemusí vypadat důležitě, ale před samotným návratem do práce je vhodné se podívat na prostředí, ve kterém trávíme čas.
„Nemyslím si, že špatně zařízená kancelář sama o sobě způsobuje syndrom vyhoření, ale fyzické prostředí má zásadní vliv na naši psychickou pohodu, koncentraci i výkonnost. Vnímání prostředí probíhá prostřednictvím smyslů a náš nervový systém neustále reaguje na světlo, hluk, barvy, vůně nebo uspořádání prostoru. Vzpomeňte si, o kolik lépe se cítíte, když uklidíte celý byt, nebo když vstoupíte do místnosti, která je esteticky příjemná a klidná, na rozdíl od té, kde nic neladí a vládne chaos. To zvyšuje stres a únavu. Úprava pracovního prostředí tedy může být velmi dobrým krokem na cestě k uzdravení, i když bez dalších změn syndrom neodstraní,“ upozorňuje Silvia Halada.
Ať už se jedná o kancelář ve firmě, nebo domácí kancelář, i malé úpravy mohou přinést velké výsledky. Na co se tedy zaměřit?
„Nemyslím si, že špatně zařízená kancelář sama o sobě způsobuje syndrom vyhoření, ale fyzické prostředí má zásadní vliv na naši psychickou pohodu, koncentraci i výkonnost. Vnímání prostředí probíhá prostřednictvím smyslů a náš nervový systém neustále reaguje na světlo, hluk, barvy, vůně nebo uspořádání prostoru. Vzpomeňte si, o kolik lépe se cítíte, když uklidíte celý byt, nebo když vstoupíte do místnosti, která je esteticky příjemná a klidná, na rozdíl od té, kde nic neladí a vládne chaos. To zvyšuje stres a únavu. Úprava pracovního prostředí tedy může být velmi dobrým krokem na cestě k uzdravení, i když bez dalších změn syndrom neodstraní,“ upozorňuje Silvia Halada.
Ať už se jedná o kancelář ve firmě, nebo domácí kancelář, i malé úpravy mohou přinést velké výsledky. Na co se tedy zaměřit?
- Ergonomie
Výškově nastavitelný psací stůl Memphis. Zdroj: SCONTO
- Kompenzace dlouhého sezení nebo stání
- Funkčnost a praktičnost
- Pořádek
Série produků do kanceláře Walker. Zdroj: SCONTO
- Design
Co si zapamatovat
Syndrom vyhoření představuje vážný problém dnešní doby. Jeho příznaky se neobjevují náhle, ale postupně, a často zůstávají dlouhou dobu nepovšimnuté. Právě proto je důležité věnovat pozornost varovným signálům, jako jsou chronická únava, snížená motivace nebo pocit bezmocnosti.
Úspěšná léčba vyžaduje komplexní přístup – od psychohygieny a terapie přes změnu životního stylu až po podporu ze strany zaměstnavatele. Úprava pracovního prostředí, posílení mezilidských vztahů a vytváření podmínek pro zdravou rovnováhu mezi prací a osobním životem jsou klíčovými kroky v prevenci i samotném zvládání vyhoření.
Úspěšná léčba vyžaduje komplexní přístup – od psychohygieny a terapie přes změnu životního stylu až po podporu ze strany zaměstnavatele. Úprava pracovního prostředí, posílení mezilidských vztahů a vytváření podmínek pro zdravou rovnováhu mezi prací a osobním životem jsou klíčovými kroky v prevenci i samotném zvládání vyhoření.
Syndrom vyhoření ve zkratce:
