Dřevěný nábytek je od nepaměti součástí našich obytných prostor. Je pevný, má dlouhou životnost a nádhernou kresbu. Jelikož jde o přírodní materiál, vytváří v interiéru příjemnou hřejivou atmosféru. V zahradě je zase v dokonalé harmonii s přírodním prostředím. Dřevo je ale zároveň „živé“ a citlivé, proto je potřeba se o něj důkladně starat.
Masiv – vyžaduje pozornost
Úvodem je třeba podotknout, že každý dřevěný nábytek je jiný. Povrchový vzhled dřeva totiž nemusí automaticky znamenat, že jde o čisté dřevo – takzvaný masiv. Ten patří k dražším materiálům, který rozeznáte i podle charakteristické vůně. Nábytek z masivu je ekologický, mimořádně kvalitní a trvanlivý, ale obvykle má i větší hmotnost.
Nevýhodou masivu je jeho citlivost na náhlé změny teploty, resp. velké teplotní výkyvy. Pod vlivem vlhkosti či slunečního záření může měnit svou barvu i strukturu. Jde o tzv. hygroskopický materiál, což znamená, že má tendenci nasávat do sebe vlhkost z okolního prostředí a „nabobtnat“. I kvůli tomu je dobré udržet vlhkost vzduchu v interiéru na úrovni 40 – 60 procent a pokojovou teplotu okolo 20 °C.
Nevýhodou masivu je jeho citlivost na náhlé změny teploty, resp. velké teplotní výkyvy. Pod vlivem vlhkosti či slunečního záření může měnit svou barvu i strukturu. Jde o tzv. hygroskopický materiál, což znamená, že má tendenci nasávat do sebe vlhkost z okolního prostředí a „nabobtnat“. I kvůli tomu je dobré udržet vlhkost vzduchu v interiéru na úrovni 40 – 60 procent a pokojovou teplotu okolo 20 °C.
Zapamatujte si
Rozhodně byste dřevěný nábytek neměli situovat na místa s přímým slunečním zářením ani v blízkosti topných těles, jako jsou krby. V případě zahradního nábytku z masivu se kvůli proměnám počasí a vnějším vlivům doporučuje použít náležitou hloubkovou i povrchovou ochranu dřeva.
Rozhodně byste dřevěný nábytek neměli situovat na místa s přímým slunečním zářením ani v blízkosti topných těles, jako jsou krby. V případě zahradního nábytku z masivu se kvůli proměnám počasí a vnějším vlivům doporučuje použít náležitou hloubkovou i povrchovou ochranu dřeva.
Dýha – pozor na škrábance
Levnější alternativou je dýha, která se jako tenká vrstva masivu aplikuje na povrch lehčích dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek. Své příznivce si získává díky vysoké odolnosti, a to i vůči vlhkosti. Pokud vám vysloveně překážejí přirozené chybičky krásy na masivním dřevě, dýhované materiály vás osloví svým hladkým homogenním povrchem, který se snadno ošetřuje. Na druhé straně, dýha je citlivá na mechanické poškození, které se ve srovnání s masivem opravuje mnohem hůř.
Pozor
Obzvláště opatrně ošetřujte lakované povrchy, abyste velkou silou neporušili ochrannou lakovou vrstvu a nezpůsobili škrábance.
Obzvláště opatrně ošetřujte lakované povrchy, abyste velkou silou neporušili ochrannou lakovou vrstvu a nezpůsobili škrábance.
Laminovaný nábytek – lehkost v každém ohledu
Při koupi nábytku často volíme laminovaný dřevěný materiál, který se na pohled neliší od masivních dřevěných povrchů, je však odolnější nejen vůči vlhkosti a vysokým teplotám, ale také vůči oděru a tlaku. Takto vyrobený nábytek si uživatelé pochvalují i kvůli jeho nízké hmotnosti, a tedy i lehčí manipulaci a přesunu. Obvykle ho stačí pravidelně zbavit prachu suchým hadříkem, vyhnout byste se měli jedině agresivním čisticím prostředkům s abrazivním účinkem.
Nábytkový program German ze snadno udržovatelného laminovaného materiálu. Zdroj: Sconto
Přírodní oleje a vosky
Pokud mluvíme o dřevě v jeho přirozené formě, nejlépe se ošetřuje různými typy přírodních olejů a vosků, které zvýrazní jeho strukturu a postarají se o jemný hedvábný povrch. Jelikož jsou ekologické, na dřevěné povrchy nábytku, kterých se denně dotýkáme, jsou přímo ideální. Přírodní olejové nátěry umožňují dřevu „dýchat“, ochraňují ho hloubkově i na povrchu. Zároveň nimi lze ošetřovat i nábytek umístěný v exteriéru či ve vlhkém prostředí, jako jsou koupelny. Nejlépe se nanášejí suchým bavlněným hadříkem (který nepouští chloupky), štětcem nebo špachtlí – a to ve vydatné vrstvě. Po zaschnutí je potřeba přebytek oleje setřít a doleštit suchým hadrem.
Náš tip
Cenově nejdostupnější – a tedy i nejpoužívanější – je lněný olej. Má nízkou viskozitu, proto se dokáže vsáknout hluboko do dřeva. Podobně vám pomůže zakamuflovat i drobné mechanické poškození na povrchu dřeva. Při jeho používání se však vyzbrojte trpělivostí – poměrně dlouho totiž zasychá. Po jeho nanesení je povrch dřeva příjemně matný.
Cenově nejdostupnější – a tedy i nejpoužívanější – je lněný olej. Má nízkou viskozitu, proto se dokáže vsáknout hluboko do dřeva. Podobně vám pomůže zakamuflovat i drobné mechanické poškození na povrchu dřeva. Při jeho používání se však vyzbrojte trpělivostí – poměrně dlouho totiž zasychá. Po jeho nanesení je povrch dřeva příjemně matný.
Na některé typy dřevěného nábytku lze použít i vosk, voskový olej, případně renovační prostředky na bázi vosku, které mu dodávají lesk podobný laku. Při jeho nanášení je nejlepší použít bavlněný hadřík. Nevýhodou vosku je jeho citlivost vůči škrábancům i vysoké teplotě, například při styku s horkými předměty, jako jsou šálky kávy a čaje. Poškozené povrchy a oloupané části však snadno opravíte novou vrstvou vosku. Na rozdíl od olejů je vždy třeba nanášet ho v tenké vrstvě.
Jak udržovat dřevěný stůl?
Nejpoužívanější povrchy najdeme v kuchyni. Jak pečovat například o dřevěný stůl, u kterého každý den minimálně snídáme a večeříme? Jelikož jde o velkou plochu, na kterou sedá prach, nezapomínejte ho pravidelně stírat suchým hadříkem. Pokud se na něm nachází špína ze zbytků jídla a nápojů, můžete ho jemně navlhčit. Starší zaschlé skvrny můžete zkusit odstranit pomocí octa. Na obnovení lesku můžete použít speciální přípravek určený výhradně na dřevěné povrchy, případně takový, který doporučuje samotný výrobce.
Pozor
Možná jste se již setkali s „babskou radou“, že vůni staršího stolu, který načichl kuchyňskými výpary nebo špatným větráním v uzavřeném prostoru, můžete obnovit pomocí sody. Nikdy to však nedělejte. Mohli byste poškodit povrch dřeva.
Možná jste se již setkali s „babskou radou“, že vůni staršího stolu, který načichl kuchyňskými výpary nebo špatným větráním v uzavřeném prostoru, můžete obnovit pomocí sody. Nikdy to však nedělejte. Mohli byste poškodit povrch dřeva.
Zásady ošetřování dřevěného nábytku
- Dřevěné povrchy nikdy neotírejte mokrým hadříkem, voda by se totiž mohla vsáknout do dřeva a poškodit ho. Maximálně ho můžete jemně navlhčit.
- Zapomeňte na agresivní čisticí prostředky, leštidla se silikony, drátěnky či „obyčejnou“ hrubou sílu, mohli byste poškodit povrch dřeva.
- Pokud se na dřevěný povrch cokoliv rozlije, tekutinu co nejrychleji utřete.
- Škrábance na dřevěných površích z masivu můžete zachránit dužinou z vlašského, pekanového nebo para ořechu, která je snadno zamaskuje. Pokud objevíte hlubší „rány“, inkriminované místo nejprve jemně zabruste a na vyplnění použijte tmel.
- Jemné trhliny na moderních materiálech, jako jsou dřevotřísky s povrchovou úpravou dřeva, můžete v některých případech opravit i pomocí vosku.
Hurá do zahrady
Oproti nábytku v interiéru je venkovní mobiliář vystaven mnohem větší zátěži. Působí na něj povětrnostní vlivy, ale i sluneční záření. Ošetřovat by se tedy měl vždy před začátkem letní sezóny, ale také po jejím ukončení. Předpokladem trvanlivosti zahradních židlí, stolků, laviček či lehátek je také správné skladování v zimě – ideálně na suchém a tmavém místě s dobrým překrytím.
Náš tip
Přestože zahradní nábytek má patřičnou povrchovou úpravu, umisťujte ho raději na zastřešené plochy a terasy, kde nebude zbytečně vystaven přímému slunci nebo dešti. Tím jeho životnost značně prodloužíte.
Přestože zahradní nábytek má patřičnou povrchovou úpravu, umisťujte ho raději na zastřešené plochy a terasy, kde nebude zbytečně vystaven přímému slunci nebo dešti. Tím jeho životnost značně prodloužíte.
Na začátku sezóny je potřeba jednotlivé kousky nábytku nejprve zkontrolovat, případně dotáhnout spoje a šrouby, a samozřejmě očistit. Zahradní mobiliář může být zanesený prachem, špínou či plísněmi, které odstraníte vodou, nejlépe vysokotlakým čističem. Po důkladném vysušení můžete místa s poškozeným lakem či lazurou jemně přebrousit – platí to zejména v případě staršího zahradního nábytku.
Pokud je to nutné (pokud se původní ochrana ztrácí), dřevěný povrch ošetřete impregnační lazurou, která zajistí hloubkovou ochranu materiálu proti plísním, houbám a červotočům. Následně byste ho měli „zafixovat“ tenkovrstvou lazurou s UV filtry, která eliminuje negativní účinky povětrnostních vlivů, slunečního záření, ale také případné mastnoty či slabších chemikálií.
Takový nátěr se obvykle obnovuje každé tři roky, pokud je však nábytek příliš namáhán, můžete jej aplikovat i častěji. V případě exotických dřevin, které jsou odolnější, je vhodné použít také přírodní oleje na dřevo. Ty pomohou zachovat jeho přirozené zbarvení a zabrání vzniku patiny.
Takový nátěr se obvykle obnovuje každé tři roky, pokud je však nábytek příliš namáhán, můžete jej aplikovat i častěji. V případě exotických dřevin, které jsou odolnější, je vhodné použít také přírodní oleje na dřevo. Ty pomohou zachovat jeho přirozené zbarvení a zabrání vzniku patiny.
