Křeslo nepatří jen do obýváku – svou úlohu plní i v ložnici, v kanceláři nebo na chodbě. Nechte se inspirovat pěti různými typy tohoto sedacího nábytku, který je synonymem odpočinku a příjemného posezení v interiéru.
Klasický ušák
Křeslo ušák je klasickou volbou, která poskytne příjemné a komfortní sezení při sledování televize, čtení knihy nebo ručních pracích. V anglicky mluvících zemích se mu říká také fireside chair, což napovídá, že bylo určeno ke krbu, později dostalo ještě název lug chair. Jeho typickými znaky jsou vysoká zádová opěrka, postranní boční opěrky v okolí hlavy, které vytvářejí jakousi clonu nebo ochrannou skořápku, a vysoké (dřevěné) nožičky. Křeslo typu ušák se hodí jako solitér do obýváku nebo ložnice a dobře funguje v tandemu s taburetem na vyložení noh. Nejčastěji se čalouní do jednobarevných potahových látek, ale na trhu najdete i jeho pestré varianty se vzory.
Houpací křeslo
Houpací křeslo rozhodně není outsiderem ani dnes, když jsou obchody přeplněny nádhernými křesly různých barev a vyhotovení. Designéři si pohrávají s jeho podobou, nebo naopak nechávají vyznít jeho krásu v původních tvarech a materiálech, které nahrávají venkovskému stylu. K relaxaci u krbu, v interiéru i na terase, balkonu nebo v chatce je jako stvořené houpací křeslo s konstrukcí z ratanového proutí, se sedadlem a opěradlem s látkovým potahem. Ačkoliv máme houpání spojeno především s dětmi, v oblibě ho měl například i americký prezident J. F. Kennedy, kterému houpací křeslo doporučil lékař kvůli problémům s páteří.
Pánské klubové křeslo
Prostranné, čalouněné do příjemné látky nebo kůže a se zaoblenými křivkami, které optimalizují pohodlí – takto by se dalo charakterizovat klubové křeslo. Na konci 19. století mělo v Anglii v pánských klubech podobu hlubokého sezení s dřevěnými laťkovými opěrkami. Začátkem 20. století ho nahradila jeho pohodlnější verze se širokými opěrkami rukou. Klubové křeslo své uplatnění najde kromě obýváku například i v pracovně, kanceláři nebo koutku vyhrazeném pro pány. V domácím prostředí ho může doplňovat taburet. Hodí se k němu kůže a její imitace.
Relaxační křeslo
Někteří historici tvrdí, že prvním člověkem, který vlastnil tento typ křesla, byl Napoleon Bonaparte. Jiní jeho původ vidí v prvních zubařských křeslech. Relaxační křeslo typu recliner dostalo časem mnoho inovací – páčku, kterou potáhnete, abyste si vyklopili nohy, nahradilo elektrické polohování, v dnešních smart době dokonce propojené se smartphony. Elektrické polohování má 1 nebo 2 motory, které umožňují i naklápění křesla jako pomoc při vstávání. A přibyly také vymoženosti jako zabudované mini ledničky nebo masážní funkce. Jeho místo je především před televizní obrazovkou, i proto se mu říká televizní křeslo.
Pokud dáváte přednost subtilnějším kouskům nábytku, pestrá nabídka je také u relaxačních křesel jednoduššího provedení bez elektronického ovládání.
Křeslo jako designový solitér
Jednoduchý interiér dokáže o level výš pozvednout křeslo, kterému přiřadíme funkci solitéru. Aby designové křeslo vyniklo, potřebuje kolem sebe volný prostor, případně jen podlahovou lampu nebo malý příruční stolek, s kterým vytvoří sehranou dvojici. Tu pak umístěte do obýváku nebo prostranné haly. V případě designu máte na výběr z více možností – buď půjdete cestou výrazných barev a neobvyklých materiálů, nebo sáhnete po klasice jako kůže, zato však v netradičním vyhotovení a atraktivním designu inspirovaném ikonickými křesly minulého století.
