1. Sídlištní a vesnické FBI
Do této skupiny patří hlavně lidé, kteří mají enormní zájem o to, co se děje u druhých lidí. Skrytí za záclonkou sledují každý váš krok a mají přesný přehled o tom, kdy, kdo a kam odešel, kdy a kdo přišel a kdo s kým byl. Většinou jsou to lidé, kteří jsou drtivou většinu času doma a neumí si najít jinou činnost. Je to otravné, víme. Ale zkuste se na to podívat z druhé strany – co když jsou jen opuštění nebo se cítí nevyužití? V drtivé většině případů jsou to důchodci. Zkuste je pozdravit a navrhnout jim nějakou zajímavou aktivitu – například koupi pejska nebo vybudování malého záhonu kolem paneláku. Možná docílíte toho, že jejich dny budou opět naplněné a oni s radostí přestanou sledovat každý pohyb na ulici nebo ve vchodě. Známe i případy, kdy se mladá rodina s malými dětmi spřátelila se seniory v bytovém domě a ti jim plnohodnotně nahradili dědečka nebo babičku – obě strany byly takto spokojené a šťastné.
2. Italská rodina
Talíře lítají jedna radost, panty ve dveřích už drží jen na vlásku a jejich rodinné problémy zná podrobně každý blízký soused. Italská rodinka je taková domácnost, z které je alespoň každý druhý den slyšet hlasité hádky. Pokud máte takové sousedy, minimálně přes den máte o zábavu postaráno. Možná jim je potřeba taktně naznačit, že v bytovce nebo na ulici nejsou sami. Někdy se vyplatí investovat i do akustické izolace. Situace se obvykle zlepšuje ve chvíli, kdy děti „vyletí z hnízda“. Každopádně – přejeme pevné nervy.
3. Zahradník
Spjatost s přírodou se nevytratila ani v bytových blocích. Pokud bydlíte v domě, je starost o pozemek samozřejmostí – bez ohledu na to, zda na něm máte jen travnatý koberec, nebo tři druhy stromů, pět druhů zeleniny, pět druhů ovoce a deset druhů bylinek. Zahradníka, který se octl v bytě, však poznáte ihned. Parapety se ohýbají pod tíhou nádherně opečovávaných rostlin nebo bylinek a jeho balkon vypadá jako malá džungle. Od tohoto souseda obvykle získáte výborné rady a tipy, jak se starat o různé druhy rostlin, a pokud se skamarádíte, občas se vám možná hodí čerstvá máta, bazalka, domácí rajčata nebo jahody.
4. Studenti a party kamarádů
Kdo nebydlel v jedné bytovce se studenty, případně mladou partou kamarádů v jednom bytě, neví, co si představit pod pojmem „kolej“. Časté párty, které trvají i do rána, neustále se chichotající návštěvy na schodech, lahve od alkoholu a nedopalky často poházené pod okny a nezřídka i 10 až 15 lidí současně v jednom tří nebo čtyřpokojovém bytě. Je však potřeba spravedlivě dodat, že během zkouškového období se studentská kolej mění na tichý klášter, v kterém probíhá v drtivé většině času usilovné studium podpořené litry kávy a energetických nápojů. A stejně tak je potřeba dodat i to, že ne všichni studenti a skupinky mladých lidí bydlící v jednom bytě bývají hluční. S některými se stačí seznámit a kdo ví, možná vás čas od času pozvou k sobě a omládnete i o 20 let. Nebo se mezi nimi najde ochotný „babysitter“, který vám v případě nouze rád pohlídá ratolest.
5. U nás takový zvyk...
... všechno si půjč. Ano, přesně víte, kteří to jsou. Ti, kdo jdou dělat koláč a postupně si přijdou půjčit mouku, vajíčka, kilo ořechů nebo prášek do pečiva. Půjčovat věci v rámci dobrých sousedských vztahů je ovšem velmi šlechetná a prospěšná činnost. Ne každý musí vlastnit úhlovou brusku nebo tepovací stroj na sedačku. Dobrým zvykem však je tyto věci v neporušeném stavu a v rozumném čase vrátit a ideálně k nim přihodit i zmiňovaný koláček nebo flašku vína.
Různých typů sousedů je velké množství a asi by se nedalo popsat každého z nich. Každý člověk je něčím specifický a na dobré soužití je někdy potřeba trpělivost, velkou dávku diplomatičnosti i dobrou komunikační schopnost. Žít se sousedy v míru a často i v přátelství ale vůbec není tak těžké, jak se někdy zdá. Co můžete udělat vy, abyste přispěli ke všeobecné sousedské pohodě a posunuli se na pomyslném žebříčku vysněných sousedů co nejvíce?
ZÁSADY DOBRÉHO SOUSEDA
Parkujte s rozumem. Výrazným problémem mnohých měst a sídlišť je parkování. Pokud nemáte vymezená parkovací místa, snažte se zaparkovat tak, abyste skutečně zabírali jen jedno místo a umožnili tak zaparkovat i sousedům.
Uklízejte po svých domácích mazlíčcích. Ano, mít rád psy a kočky, na tom není nic zlého, ale pokud s nimi bydlíte v paneláku, je potřeba se postarat o to, aby nebyli na přítěž ostatním sousedům. Nikdo nechce stoupnout do nevoňavé loužičky nebo hromádky, kterou jste po svých mazlíčcích neuklidili, ani řešit blátové otisky pacek ve vestibulu, protože jste se opět byli projít za deště v parku.
Pamatujte si tváře a jména. Obvykle se po nastěhování dříve nebo později setkáte, minimálně ve společných prostorách, s některými sousedy. Nebojte se pozdravit, představit a prohodit pár přátelských slov. Určitě tím uděláte správný krok k dobrým vztahům.
Buďte lidští. Bydlí ve vašem sousedství čerstvá maminka, co si neumí poradit s nemocným děťátkem, které v noci opakovaně pláče? Zkuste situaci dočasně vyřešit špunty do uší, nevolejte hned policii. Věřte, že ani jí to není příjemné a téměř určitě se cítí hrozně. Pokud máte děti a také jste si prošli podobnými situacemi, možná i uvítá vaše dobře míněné a citlivě podané rady, co dělat v takové situaci. S pochopením je vhodné brát i malé „hudebníky“. Flétna, housle, klavír… Na žádný z hudebních nástrojů se bohužel nenaučíte hrát tak, že se na něj budete jen dívat. Pokud to jde, dohodněte se se sousedy na takovém čase cvičení, který bude pro vás i pro ně co nejvíce vyhovující.
Buďte otevření pomáhat. Vrátí se vám to – dříve nebo později. Podržet dveře sousedovi, který je ověšený nákupními taškami, nebo pomoct snést kočárek unavené sousedce vám opravdu neubere moc času ani energie. Tyto dobré skutky však mohou být významným krokem vpřed k lepším mezilidským vztahům. A nakonec možná i vy jednou oceníte takovouto drobnou pomoc.
Usmívejte se a nebojte se sousedy pochválit. Zamračené nebo na pohled nepříjemné lidi potkáváme téměř všude. Vidět někoho s úsměvem je pomalu raritou, a proto právě váš úsměv může někomu rozzářit den a vás okamžitě postavit do pozitivního světla. Vždyť si vzpomeňte – kolikrát se i vám zlepšila nálada, pokud vás pozdravil někdo s úsměvem nebo vám cizí člověk dal nezištný kompliment?
Na závěr můžeme snad jen dodat, že sousedy si sice nevybíráme, ale vybíráme si to, jakým způsobem k nim budeme přistupovat my a jakým způsobem v konečném důsledku ovlivníme naše budoucí vztahy. Je vždy třeba myslet na to, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, a proto často naše na pohled jednoduché činy, jako milý úsměv nebo podržení dveří, mohou mít až zázračný vliv na budování pozitivních a radostí naplněných vztahů s okolím.
