Jak se starat o bytový textil

Při péči o textil je třeba všímat si zejména materiálu a pokynů výrobců k údržbě. Nejen každý kus oblečení, ale také domácí textilie, jako jsou povlečení, prostěradla, záclony nebo ručníky, jsou označeny štítkem, na kterém najdete všechny potřebné informace k tomu, jak udržovat produkt v perfektním stavu. Každý přece chce, aby mu jeho oblíbené kousky vydržely jako nové co nejdéle. A nejen to. Důležitý je samozřejmě i hygienický aspekt – abychom žili v čistém a zdravém prostředí.

Přestože jsou symboly údržby dobře známá součást štítků na textilních produktech, mnozí mají problém říct, co zejména některé z nich znamenají. S žehličkou a pračkou je to poměrně jednoduché, horší to bývá s ostatními značkami nebo různými doplňkovými znaménky.

Symboly údržby jsou ale klíčové pro určení správného postupu, jak pečovat o daný textilní výrobek. Proto si nejprve zopakujme, co znamenají.

Základním symbolem na štítcích je vanička, která představuje praní. Každý textil se má před prvním použitím vyprat, přičemž je třeba prát odděleně podle barev (intenzivní barvy totiž mohou pouštět, čímž by mohly obarvit jiné textilní výrobky). Ve vaničce se nachází maximální doporučená teplota během praní. Pokud je pod vaničkou čárka, znamená to, že musíte během praní zvolit šetrný program (normální máchání, mírné odstřeďování), jsou-li dvě, pak velmi šetrný program (mírné máchání, mírné odstřeďování). Vanička s rukou je znakem ručního praní.
Trojúhelník znázorňuje bělení. Pokud je bez vnitřních čar, můžete při bělení použít jakýkoli výrobek, je-li s čarami, sáhněte po bezchlorovém prostředku. Přeškrtnutý trojúhelník bělení zakazuje.

Čtverec symbolizuje sušení. Čtverec s kroužkem uvnitř je znak pro sušení v bubnové sušičce, je-li ve středu jedna tečka, sušení by mělo probíhat při nižší teplotě, jsou-li dvě, tak při normální teplotě. Dávejte si pozor na přeškrtnuté logo, které sušení v sušičce nepovoluje. K málo známým symbolům patří čtverec s vertikálními nebo horizontálními čarami, který označuje postup sušení mimo sušičku, tedy přirozenou cestou. Čtverec s jednou vertikální čarou symbolizuje sušení na šňůře zavěšením, se dvěma čarami sušení odkapáváním. Čtverec s jednou horizontální čarou znamená sušení textilu v rozprostřeném stavu, se dvěma čarami sušení odkapáváním v rozprostřeném stavu. Pokud v těchto značkách v levém horním rohu uvidíte další čáru, pak je nutné textil sušit ve stínu.

Žehlička se třemi tečkami, dvěma tečkami, nebo jednou? Tečky, tak jako u vaničky, znázorňují maximální teplotu, kterou daný materiál textilu zvládne. V případě žehličky symbolizují také použití páry. Pokud najdete symbol žehličky s jednou tečkou, žehlete bez páry při maximální teplotě 110 °C. Dvě tečky vymezují teplotu do 150 °C, tři tečky do 200 °C. Některé textilie, jako například krep, se nesmí žehlit vůbec. Žehlením „krepování“ nenávratně mizí.

S kruhem se také nesetkáváme často, ale je dobré vědět, že označuje postup profesionálního čištění chemicky (vybranými látkami spadajícími do kategorie P nebo F – tato písmena jsou uvedena v kruhu) nebo za mokra (bez omezení nebo při určené úrovni mechanického působení – označované písmenem W v kruhu a doplňujícími znaménky). Péče o takové textilie byste měli svěřit do rukou odborníkům. Přeškrtnutý symbol kruhu znamená, že se textilie nesmí čistit chemicky, přeškrtnutý symbol kruhu s písmenem W říká, že se nesmí profesionálně čistit za mokra.

V posteli strávíme třetinu svého života. Proto bychom tomuto místu měli věnovat dostatečnou pozornost. Není nad to, když si lehneme do voňavého, čerstvě navlečeného povlečení. Jak často je ale měnit? Odborníci radí optimálně jednou týdně. Pokud se vám to zdá příliš často, prostěradlo a povlečení měňte alespoň jednou za dva týdny. Minimálně s povlakem na polštář byste to ale neměli zbytečně prodlužovat a měnit byste ho měli za čistý každé tři dny. Právě na něm se totiž zachycuje nejvíce nečistot, jako jsou lupy, kožní maz, odumřelé části kůže. Málo časté a nepravidelné vyměňování může mít negativní vliv na stav pokožky i vlasů. Během praní byste se měli vyhnout agresivní aviváži. V případě, že jste nemocní, se interval výměny povlečení doporučuje zkrátit na každé tři dny. Povlečení pereme obrácené naruby a se zapnutým zipem, resp. zapnutými knoflíčky.
 
Při převlékání postel vysajte. Určitě nezanedbávejte matraci, v které se hromadí odumřelá kůže, prachové částice, pot či jiné nečistoty a bakterie. Ty jsou spolu s vlhkostí a teplem vynikající živnou půdou pro roztoče, kteří mohou způsobovat různé zdravotní problémy. Více o čištění matrací od roztočů se můžete dočíst v samostatném článku. Máte-li matraci se snímatelným potahem, vyperte ji (nebo ji dejte vyprat v čistírně) alespoň jednou za půl roku.

Vlhkost je dobrý přítel bakterií a infekcí. Ručníky a osušky jsou proto jejich hlavním terčem. Kromě toho se v nich zachycují i zbytky mýdla, kosmetiky nebo odumřelé části kůže. Jak často je měnit, závisí hlavně na intenzitě používání. Ručník na ruce se vyplatí měnit každý druhý den, osušku alespoň jednou za týden. Používáte-li zvlášť ručník na obličej, nejlepší je měnit ho už přibližně po čtyřech použitích, zvláště pokud používáte make-up nebo různé kosmetické přípravky. Po použití byste měli ručníky nechat schnout v rozprostřeném stavu, na vzdušném, větraném místě. Při praní myslete na to, že by pračka neměla být přeplněná a aviváži je lepší se při praní ručníků raději vyhnout. Každý člen domácnosti by měl přirozeně používat svůj vlastní ručník.

Záclony a závěsy krásně zútulní domov a jsou designovým kouskem, proto si nimi zdobíme příbytky i přes námahu, kterou musíme vynaložit na jejich údržbu. Jak o ně pečovat? Perte je podle pokynů na štítku. Většina závěsů není vhodná do sušiček, což ale nemusí být nutně špatné. U mnohých totiž platí, že pokud je hned po vyprání zavěsíte na garnýž, vyschnou, provoní byt a ještě se i vyhnete žehlení. Závěsy a záclony by se měly prát minimálně každé tři měsíce, v případě lidí citlivějších na prach doporučujeme každý měsíc.

Koberce je nutné čistit zejména kvůli běžnému znečištění (prach, drobky) a zápachu. Vysávat se má horizontálně a následně vertikálně, abyste se dostali ke všem vláknům. Koberce s vysokým vlasem se nesmí vysávat rotačními kartáči ani prášit klepačem – vlasy se mohou vytrhávat nebo trvale poškozovat (lámat). Jak často vysávat? Závisí to na počtu osob, případně zvířat v domácnosti. Pokud žijete sami, stačí vám vysát jednou týdně. Pokud jste například tříčlenná rodina se dvěma kočkami, vysávat byste měli alespoň čtyřikrát. Alespoň jednou ročně byste měli koberec vytepovat, hloubkové čištění pravidelným vysáváním totiž nenahradíte. Malé textilní koberečky a koupelnové předložky se obvykle mohou i vyprat, přičemž je potřeba řídit se symboly ze štítků. Interval, jak často je prát, závisí na jejich umístění. Minimálně předložku před toaletou je vhodné prát jednou za týden.

Látkové potahy nábytku jsou stejně jako jiné bytové textilie zachytávači prachu a dalších nečistot. Proto by se ani na ně nemělo zapomínat. U sedaček už máme zautomatizované, že je nutné je udržovat. Méně je ale těch, kteří si uvědomují, že i čalounění postele, židlí nebo předsíňových laviček (a podobně) vyžaduje jistou pozornost.
 
Je potřeba je zbavovat prachu vysavačem nastaveným na nízký výkon a s nástavcem na čalounění, ideálně alespoň jednou za týden. Pokud to návod k údržbě nezakazuje, jednou za čas můžete čalounění i vytepovat, čímž ho zbavíte zažrané špíny. Chystáte-li se odstranit nějaký flek, buďte opatrní, zejména co se týče volby čistícího prostředku. Používat byste měli jen pH neutrální přípravky. Každý prostředek je ale vhodné odzkoušet nejprve na méně viditelné části čalounění (nebo na vzorku látky, kterou jste obdrželi spolu s koupí nábytku) pro případ, že by reagoval nežádoucím způsobem. Rozhodnete-li se použít saponát, dbejte, abyste ho z potahu dobře vymyli. Hloubkové čištění čalouněného nábytku je důležité zejména u sedaček a postelí, kde se pod potahovým materiálem ukrývá výplňový materiál (polyuretanová pěna a podobně) – vyčistí se tak od nežádoucích mikroorganismů.

Bez ohledu na to, o jakou domácí textilii se jedná, je potřeba si zapamatovat zejména jedno – pokyny ze štítků údržby nejsou na okrasu. Jejich dodržování zajišťuje, že si textilie uchová svůj vzhled, tvar a zdravotní bezpečnost po tak dlouhou dobu, jak to jen půjde. Samozřejmě ne navěky, všechno má svoji životnost. Vždy zohledňujte materiál, podmínky prostředí a intenzitu používání produktu, a tomu přizpůsobte péči.