Obchody jsou plné židlí různých stylů a tvarů. Mnohé z nich mají své místo i u jídelního stolu, a i když na první pohled možná nepůsobí jako židle do kuchyně, ve správné kombinaci se stanou ozdobou jídelní části.
Na design židlí má velký vliv i národní identita – zatímco němečtí designéři kdysi více inklinovali k funkcionalismu, Italové dodnes upřednostňují organické tvary spojené s jasnými barvami, Skandinávci zase od počátku čerpají ze silné tradice řemesel. S jakými typy židlí se můžete setkat nejčastěji, kam sahá jejich původ a jaké jsou jejich specifické znaky?
Jídelní židle z ohýbaného dřeva?
Mechanizovaná sériová produkce a zdokonalování výrobních postupů při ohýbání bukového dřeva v 19. století se podepsaly na vzniku ikonické židle 14 německého řemeslníka Michaela Thoneta. Tvarově jednoduchá židle bez znaků uměleckých slohů měla minimální počet komponentů (šest ručně ohýbaných bukových kulatin, dva šrouby a deset vrutů) a inspirovala i tvorbu konkurence. Ujal se i sedák z překližky – více tenčích vrstev dřeva spojených do jednoho celku. Dnes se používá na výrobu sedacích částí, opěradel i skořepinových polokřesel. Specifikem takového typu židlí jsou přírodní materiály, ohýbané dřevo a přirozený vzhled, který zbytečně nevyčnívá. Podobně jako thonetky jsou klasikou i jednoduché dřevěné židle se zádovou opěrkou ve tvaru X.
Konzolová židle
Vliv na design této židle měl modernismus a hnutí Bauhaus, které se zpočátku projevovalo v architektuře a postupně se dostalo i do oblasti nábytku. Hlavní význam zde byl kladen na účelnost a funkci, převažovaly mohutné formy bez ozdob. K novým prvkům patřila právě konzolová stolička se subtilní konstrukcí z lehkých ocelových trubek, což byl konstrukčně odvážný krok. Rok 1926 byl v tomto případě velkým mezníkem – Mart Stam přišel s konceptem dvounohé kovové židle s rámem z ocelových trubek, která byla inspirací pro další tvůrce. Takový typ židle osloví hlavně minimalisty, kteří v interiéru upřednostňují chrom a sklo.
Plastová židle s odkazem na 50. léta
Bujará 50. a 60. léta byla v designu érou umělých hmot. Firma Knoll tehdy ve spolupráci s významnými designéry vytvořila různé varianty nábytku s použitím převážně plastů. Ikonickou je hlavně židle DWS s pevným sedákem charakteristického tvaru a s dřevěnou podnoží. Ze své nadčasovosti neztratila ani po 70 letech, ačkoliv původní laminátový sedák dnes nahradil eco-friendly polypropylenový skelet. Zástupcem tohoto stylu může být i moderní a ultra lehká jídelní židle vyrobená z transparentního polykarbonátu. Takové židle poznáte na první pohled, do interiéru vnesou hravost.
Klasická čalouněná židle
Historie čalouněných židlí není tak dlouhá, jak by se dalo očekávat. Součástí domácností se staly v 18. a 19. století. V jídelně budou zárukou pohodlí i při delším sezení. Některé z nich mají čalouněnou jen sedací plochu, jiné zase snímatelný a pratelný potah, který zakryje i zádovou opěrku. Základem jsou textilie jednoduché na údržbu – jako praktické bychom vyzdvihli kožené a koženkové potahy. Pokud chcete držet krok s trendy, můžete si vybrat i příjemné sametové látky nebo měkoučké buklé. Čalouněné židle jsou výborným doplňkem interiéru v glamour a Art Deco stylu.
Židle sussexského typu
Design dostupný všem – toto heslo stálo i za vznikem Sussexské židle od Williama Morrise, který se inspiroval lidovým nábytkem. Ačkoliv William kritizoval stroje a masovou výrobu, musel připustit, že budoucnost patří průmyslné výrobě. Jeho židle byly vyrobeny z masivních dřevěných profilů, a přestože měly jednoduchou konstrukci, na jejich opěradle se nacházely ozdobné detaily, které odkazovaly na ruční práce šikovných řemeslníků. Tento prvek přetrval dodnes. Její výplet sedáku inspiroval také ikonickou Wishbone Chair, linie opěradla zase nevěstami zbožňované Chiavari židle.
Židle v koloniálním stylu
Koloniální nábytek má své základy v dobách, kdy Evropané kolonizovali africké, asijské nebo jihoamerické krajiny. Tento harmonický styl vznikl kombinací evropského nábytku a exotických doplňků přinesených mořeplavci. Poznáte ho podle tmavého a tvrdého exotického dřeva, jako palisandr, týk, mahagon, eben nebo sheesham, a také podle vypracovaných detailů. Jídelní židle v tomto stylu mají robustní konstrukci a mohutná vysoká opěradla, častokrát odlehčená zajímavou dřevěnou výplní. V jídelně jsou klasikou, kterou nic nepokazíte, ale měli byste jí pomocí doplňků přizpůsobit také zbytek interiéru.
Odvážná kovová židle
Kovové jídelní židle v industriálním stylu nejsou jen doménou restaurací a kaváren. Když francouzský designér Xavier Pauchard navrhl v roce 1934 svou kovovou „A Chair“, netušil, že i téměř o 90 let později bude jeho plechová krasavice mít své stálé místo v domácnostech a že bude neustále inspirovat producenty nábytku. Dokonale pevnou a stabilní konstrukci se mu podařilo vytvořit díky plechovým plátům poskládaným jako papír a také křížové diagonální výztuži ze spodní strany sedáku. Pro koho se tento typ židle hodí? Určitě si ji dokážeme představit v pánském interiéru nebo v příbytku mladých či kreativních duší. Podobně tak i různé celokovové židle doplněné o čalouněné sedáky nebo opěrky zad.
Barová židle
V našem výběru nesmí chybět typ židle, který se v jídelní části nachází často – barové židle, které mohou být otočné a výškově nastavitelné, na jedné noze, případně stabilnější na čtyřech nohách, s opěradlem a opěrkami nebo bez nich, z ohýbaného dřeva… vybrat si tu správnou je někdy zkrátka alchymie. A to ani nemluvíme o materiálech, které jsou v nabídce (dřevo, plast či kov). Typologicky mohou barové židle vycházet z jídelních, ale nemusí to být pravidlem. Pokud chcete ušetřit prostor a zasunout je pod barový pult, sáhněte po barové židli bez opěradla. Pro pohodlné delší sezení naopak volte opěradlo a opěrky na ruce.
