Než navštívíte kuchyňské studio, odpovězte si na následující otázky:
- Jak vypadá prostor určený pro kuchyni? Odvíjí se od něj její dispoziční rozmístění, které musí vyhovovat nárokům na ergonomii.
- Je vaše kuchyně propojená s obývacím pokojem? Pokud ano, určitě popřemýšlejte nad tím, jak s ní bude propojena i materiálově, a vyberte spotřebiče s nižší hlučností.
- Kolik času trávíte v kuchyni? Jinak bude vypadat kuchyně single muže, kterou využívá sporadicky, a jinak kuchyně pro rodinu s dětmi, kde se denně vaří.
- Máte k dispozici i samostatnou spíž? Pokud ne, budete potřebovat dostatek úložného prostoru pro skladování potravin.
- Jaký styl je vám blízký? Sníte o rustikální kuchyni s keramickým dřezem pod oknem, nebo jste praktický minimalista?
- Jak velký rozpočet na novou kuchyni máte? Zařízení či rekonstrukce kuchyně jsou finančně dost náročnou investicí, ovšem na dlouhé období. Upřednostňujte proto kvalitní materiály a ověřené značky.
Nepsané zákony kuchyně
Aby byla práce v kuchyni potěšením, je důležité dodržet základní ergonomická pravidla. V kuchyni existují nepsané zákony – lednice patří na okraj a navazuje na pracovní desku, myčka by měla sousedit se dřezem, varná deska zase s troubou. Kuchyni při plánování rozdělte do zón, a to podle činností, které v nich vykonáváte. Do zóny zásob uložte potraviny, v zóně ukládací najděte místo pro nádobí, sklenice a příbory. V zóně mycí jsou centrem kuchyňský dřez a myčka na nádobí. Následuje zóna přípravná, kde oceníte dostatečnou pracovní plochu a kuchyňské pomocníky, a nakonec samotná zóna vaření s varnou deskou a troubou.
Zóna přípravy jídel, tedy hlavní pracovní zóna, by měla být alespoň 70 cm široká a umístěna mezi dřezem a varnou deskou. Výška horní hrany pracovní desky se pohybuje obvykle od 87 do 95 cm, její standardní hloubka je 60 cm. Pracovní plochu si můžete přizpůsobit a její jednotlivé části mohou mít rozdílnou výšku. Toto řešení je ideální pro páry, mezi kterými jsou velké výškové rozdíly. Nízká hospodyňka potřebuje pro komfort nižší pracovní desku, zatímco její vysoký partner by si u ní zničil záda. Na výškové zónování v malé kuchyni ale zapomeňte.
Pohodlnější přístup k věcem uloženým v dolních skříňkách zajistí výsuvy místo klasických dvířek. Obsah skříňky budete vidět i shora a jednodušeji na něj dosáhnete. S jeho hmotností si také nemusíte dělat starosti. Kvalitní kování od osvědčených dodavatelů mají nosnost i přes 70 kg.

Uspořádání skříněk
Základním modelem uspořádání skříněk je lineární kuchyně podél jedné stěny, vhodná do úzkých a dlouhých místností. Je to nejčastější typ malé kuchyně v garsonkách a jednopokojových bytech. Pokud dvě části kuchyně lemují protilehlé stěny, mluvíme o paralelní kuchyni. Velice oblíbené a praktické je uspořádání do tvaru písmene L. Ten se hodí téměř do každého prostoru.
O něco velkoryseji působí kuchyně ve tvaru U, která je rozmístěna podél tří stěn, nebo vedle dvou stěn a jedno její rameno tvoří poloostrov vystupující do prostoru. U takové rohové kuchyně dobře popřemýšlejte, jak využijete vzniklé rohy. Ideální je drátěný program či speciální úložné systémy, které se postarají o to, abyste bez problémů dosáhli tam, kam potřebujete.
Nejvíce místa vyžaduje kuchyně s ostrůvkem. Můžete jej využít jako jednolitou pracovní plochu, případně prodloužit desku tak, aby vzniklo místo ke stolování.
Na výběr máte ze tří typů zařízení
Druhou možností je, že si kuchyni postavíte ze skříněk dostupných v rámci nějakého sektorového, resp. modulového kuchyňského programu. To nabízí větší variabilitu zařízení prostoru, jelikož si skříňky můžete kombinovat a měnit podle potřeby. Opět jde o rychlé řešení, vhodné zejména pro standardní prostory.
